Blažovice
leží ve velmi úrodné mírně zvlněné krajině s bohatou zemědělskou produkcí, kde nejvyšším bodem je kóta 297 - Staré Vinohrady. Toto území lákalo k osídlení již ve starší době kamenné i v dobách pozdějších. Svědčí o tom nejen nálezy drobných pazourkových nástrojů, ale i velký nález 28 kosterních hrobů lidu kultury zvoncovitých pohárů, objevených ve staré Valtrově cihelně panem Tomášem Ondráčkem. Jejich stáří se datuje od 3 000 let př. Kr.
První písemná zpráva o Blažovicích je z r. 1131, kdy byly jmenovány při soupisu majetku olomouckého biskupství. Další zpráva je z r. 1317, kdy Kateřina z Lomnice roz. z Deblína darovala mimo jiné ves Blažovice Velké a Blažovice Malé klášteru Dominikánek na Starém Brně. Vesnice patřila ke klášteru až do jeho zrušení r. 1782. Jako pamětihodnost zůstaly zachovány na zdech bývalého statku dvě pamětní desky. Na jedné z nich je německý nápis na paměť znovu vybudování "blažovického zděného dvora" v roce 1725 představenou kláštera sv. Anny v Brně Beatrix Luxenthal.
Dne 2. prosince 1805 se na katastru Blažovic a v jejich okolí odehrála Bitva tří císařů. Krvavé střety probíhaly na celém katastru i v samotné obci. Bitva přinesla obyvatelstvu nezměrné utrpení.
Dnes jsou Blažovice obcí s pěkně upravenými domy s předzahrádkami a udržovanými trávníky s výsadbou stromů a keřů. Vesnice má 340 domů a 1095 obyvatel. Obec má svůj znak a prapor.
Kostel
Blažovický kostel pochází z r. 1934 a je zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Páně. Autorem projektu byl ing. Metoděj Zoubek a výstavbu provedl zednický mistr Jan Lábr z Křenovic. Zajímavé je, že na místě stavby byl nalezen kvalitní kámen, který stačil na základy stavby a sokl. Na výbavě kostela se podíleli místní řemeslníci - stolař Alois Leschinger, zámečník Antonín Slouka a kovář Jan Kašpařík. Zajímavá je i křížová cesta od místního malíře Rudolfa Paulíka. Jeho dílem je i obraz laického apoštola, rodáka Šebestiána Kubínka.
V r. 1986 došlo k modernizaci interieru a v r. 2002 k celkové generální opravě. V roce 2000 byla ustanovena blažovická farnost a kostel se stává farním kostelem.
Zvonice
Zvonice byla postavena v létech 1831 - 1832 za 63 zlatých. Báň s novým křížem byla usazena až v r. 1955 při první etapě oprav. Zhotovil ji kovářský mistr Jan Kašpařík se svými syny. Dnes jsou ve zvonici umístěny dvě nové pamětní desky na paměť padlých francouzských vojáků a jejich velitele Pierra Castexe a plukovníka Jeana Pierra Morlanda.
Pamětní deska Šebestiána Kubínka
Blažovice jsou rodištěm Šebestiána Kubínka, který žil v létech 1799 až 1882. Jmenovaný je nazýván laickým apoštolem a šiřitelem dobré knihy, protože prodal zděděný majetek, podporoval vznik knihoven v okolí a získával i sám podporoval předplatitele knih Dědictví Svatojánského a Cyrilometodějského, které pěšky roznášel v „almárce” po českých zemích. Také sám psal a vlastním nákladem vydával spisy náboženského, mravoučného i politického obsahu. Přispíval tak ke vzdělanosti a národnímu uvědomění vesnických lidí.
Žil životem asketickým a zbožným, vlastním příkladem a neúnavným vystupováním proti „světským neřestem” dokázal například vymýtit ve svém okolí zhoubný alkoholizmus. Na jeho rodném domě č. p. 30 je umístěna pamětní deska s jeho fotografií. Byla zhotovena na podnět tvaroženského faráře a známého spisovatele a „kukátkáře” Václava Kosmáka.
Boží muka
Stojí na křižovatce silnic Blažovice-Zbýšov, Prace-Křenovice, na Starých Vinohradech. Je to místo, kde probíhaly rozhodující a mimořádně krvavé boje 2. prosince 1805. V roce 1992 byla po čtyřiceti letech obnovena úsilím obecních úřadů v Jiříkovicích a Blažovicích. Dne 29. listopadu téhož roku byla vysvěcena za účasti věřících tří farností - Šlapanické, Tvaroženské a Šaratické.
Každoročně ve výroční dny Bitvy tří císařů se zde koná pobožnost za padlé v nesmyslné bitvě.
Kříž v Úlehlích
Nedaleko od kříže vedla tak zvaná Velehradská cesta, hojně využívaná formany i poutníky. V blízkosti kříže je jeden z řady neoznačených hromadných hrobů z Bitvy tří císařů.
Ke kříži původně dřevěnému chodívala od dob Šebestiána Kubínka procesí na svátek sv. Petra a Pavla. Dnes chodí prosebné procesí k novějšímu kříži u nedaleké „Skalky”.
Kovárna
Při vjezdu do vesnice od Tvarožné Vás upoutá budova staré kovárny, kterou postavila na přelomu století 19 / 20 rodina Kašpaříků místo nedaleké malé obecní kovárny. O kovárnu, která nepřetržitě slouží svému účelu částečně i s původním vybavením, projevuje zájem nejen Moravské muzeum, ale opakovaně i televize a filmařské štáby - v kovárně a ve všech přilehlých prostorách byla též natáčena jedna z epizod populárních Četnických humoresek.
Zobrazit vyhledávací formulář »